Velikonoční poselství patriarchů a představených církví v Jeruzalémě

8. 4. 2023
Svatá země, Východní křesťanství

Veleben budiž Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista!
Ve svém velikém milosrdenství nás znovu zrodil zmrtvýchvstáním Ježíše Krista k živoucí naději. (1 Petr 1,3)

My, patriarchové a představitelé církví v Jeruzalémě, posíláme naše velikonoční pozdravy ze Svatého Města Zmrtvýchvstání všem věřícím křesťanům na světě, daleko i blízko.

Právě zde v Jeruzalémě anděl poprvé pozdravil ženy u prázdného hrobu a zvěstoval jim: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, ukřižovaného. Není tady. Byl vzkříšen.“ (Mt 28, 5-6) Zde také sám Ježíš pozdravil ty stejné ženy slovy: „Nebojte se!“ (Mt 28,10) A zde také Vzkříšený Pán uklidnil strach učedníků, když se schovávali za zavřenými dveřmi a řekl jim: „Pokoj vám!“ a dechl na ně Ducha Svatého (Jan 20, 21-22).

Od těchto prvních setkání až dodnes naplnění Božího zaslíbení ve Zmrtvýchvstalém Kristu zůstává velikonočním poselstvím. Tak jako Kristus byl povýšen, i my jsme s ním byli povýšeni k novému životu v naději na stejném vzkříšení (Řím 6, 4-5).

Apoštol Petr později napíše, že Kristovo zmrtvýchvstání nám nabízí „nové zrození do živoucí naděje“ Tato naděje bude pomáhat apoštolům a raným křesťanům, aby prošli mnoha zkouškami a utrpeními, a bude jim dávat sílu, aby v nich vytrvali s radostí, důstojností a s milostí. „A proto budete potom jásat,“ pokračoval svatý Petr, „i když vás musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky, aby se vyzkoušela vaše víra … Až se pak zjeví Ježíš Kristus, bude vám to ke chvále, slávě a cti.“ (1 Petr 1, 6-7)

Tato slova nám dávají odvahu a zároveň nám umožňují v těchto pohnutých dobách, kdy je také naše vlastní víra zkoušena. Jak jsme všichni viděli v uplynulých měsících, Svatou zemi zachvátilo eskalující násilí. Zvlášť místní křesťané stále více trpěli protivenství podobná těm, o nichž psal svatý Petr.

Už více než rok některé z našich kostelů, pohřebních průvodů, nebo míst veřejného setkávání se staly cíli útoků, některé z našich posvátných pohřebišť byly znesvěceny q některé z našich starobylých liturgií, jako procesí na Květnou neděli nebo obřad svatého ohně byly uzavřeny pro tisíce účastníků. A to i přes náš souhlas a spolupráci s vládními autoritami, a snahu o přijetí jakéhokoli rozumného požadavku, který by mohly vznést.

Protože chceme vytrvat v tomto úsilí dobré vůle, žádáme dohlížející úředníky, aby s námi pracovali kooperativně a vstřícně, a zároveň vyzýváme mezinárodní komunitu a místní rezidenty dobré vůle, aby se za nás zasazovali a pomohli zajistit bezpečnost, přístupnost a náboženskou svobodu místního křesťanského společenství, ale také miliónů křesťanských poutníků, kteří každoročně navštěvují Svatou zemi, a také udržení náboženského Státu Quo.

I když stále vítáme tuto podporu, neskládáme svou naději konečně do rukou jakéhokoli lidského zdroje. Naši konečnou naději vkládáme do Boha. Kristovo zmrtvýchvstání nám dává blažené ujištění o milostiplné prozřetelnosti Všemohoucího skrze Ducha svatého, zdroj božské moci, která je schopna nás podpořit dnes, tak jako podporovala první křesťany v Jeruzalémě před mnoha staletími.

A v naději, již nám dává Kristovo zmrtvýchvstání si s křesťany na celém světě vyměňujeme ten starobylý křesťanský pozdrva, který i dnes tak mocně zaznívá: “Kristus byl vzkříšen! (Al Maseeh Qam! Christos Anesti! Christos harjav i merelotz! Pikhirstos aftonf! Christ est Ressuscité! Cristo è risorto! Christus resurrexit! Meshiha qam! Christos t’ensah em‘ muhtan! Christus is auferstanden! Christos voskrest!) Vstal z mrtvých, byl vzkříšen, vskutku! Alleluia!”

— Patriarchové a představení církví v Jeruzalémě

Sdílet přes