Situace křesťanů ve Svaté zemi dnes
Dnes je naším asi nejnaléhavějším úkolem vytvořit takové politické a sociálně-ekonomické podmínky, jež by napomohly přítomnosti křesťanů ve Svaté zemi. Neboť je v zájmu celé církve, aby se Ježíšova země nestala pouhým muzeem archeologických pozůstatků a drahých kamenů, ale aby pokračovala jako církev vystavěná ze ‚živých kamenů‘ (1Petr 2,5), z křesťanů, kteří již dva tisíce let nepřetržitě udržují tradici přítomnosti Kristových učedníků.
(rozhovor Françoise Vayna s kardinálem Pietrem Parolinem, prosinec 2019)
Svatá země je zemí dvou národů, Židů a Arabů, a tří náboženství: židovského, křesťanského a muslimského. I když křesťané představují minoritu, jsou minoritou významnou a historicky důležitou, přičemž jejich přítomnost – nejen ve Svaté zemi, ale i na celém Blízkém východě – pomáhá vytvářet rovnováhu ve společnosti. Vzhledem k tomu, že křesťané často ztrácejí pracovní příležitosti a že jsou minoritou nacházející se mezi dvěma velkými náboženskými a etnickými skupinami, Židy a palestinskými Araby muslimského vyznání, jejich počet stále klesá. V současnosti představují křesťané jen necelá 2 % obyvatel Svaté země: v Palestině, Izraeli a Jordánsku jich žije asi 152 tisíc z celkového počtu 21,3 milionů obyvatel. Úsilím církve i papežů, na němž se významně podílí i Řád Božího hrobu, je udržet křesťany v Ježíšově zemi, protože hrozí, že „z křesťanských svatých míst v Jeruzalémě a v celé Svaté zemi by se stala jakási muzea.“ (Sv. Pavel VI., 1974)