JUDr. Jan Jiří Rückl (1900–1938)
místodržitel Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského v ČSR (1929–1938)

Jan Jiří Rückl se narodil 12. května roku 1900 ve Včelničce u Kamenice nad Lipou a pocházel za známé rodiny sklářů, jako člen její třetí podnikatelské generace. Hmotné zabezpečení rodiny umožnilo jeho velmi kvalitní vzdělání. Po maturitě na arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči studoval práva a filosofii na univerzitách v Praze, Mnichově a Innsbrucku. Doktorát práv získal na pařížské Sorbonně, byl ovšem i laureátem prestižní École des Sciences Politiques v Paříži a Vysoké školy obchodní tamtéž. I když se původně chtěl věnovat diplomacii, klima prvorepublikového ministerstva zahraničí katolicky orientovaným diplomatům příliš nepřálo. Ve 20. letech proto přebýval spíše ve Francii, kde se také roku 1923 oženil, a to přímo v Lurdech, s Růženou Kolářovou, vzdálenou příbuznou lidoveckého politika Mons. Jana Šrámka i budoucího olomouckého arcibiskupa Prečana. Dokázal se pohybovat v lidové straně, ale byl mužem, který především budoval sítě mezi evropskými průmyslovými a podnikatelskými elitami, politiky i rozhodujícími úřednickými špičkami; dnes by byl zcela jistě označen za úspěšného lobbistu. V roce 1929 se Rückl stal tajným papežským komořím, rytířem velkého kříže Řádu Božího hrobu a jeho prvním místodržitelem („náměstkem latinského patriarchy jeruzalémského“) v Československu. I přes narůstající zdravotní problémy se zasadil o rychlý rozvoj Řádu v naší vlasti, a výrazně rozšířil jeho členskou základnu. Leukémie se pro něj nakonec stala fatální, podlehl jí dne 24. VIII. 1938. Je pohřben na Vyšehradě, v hrobě rodiny Kolářů.

Doktor Jan Jiří Rückl je především připomínán pro svůj velký přínos k procesu utváření a konsolidace nové Československé republiky. Byl velmi ceněným poradcem mých předchůdců, apoštolských nunciů Pietra Ciriaciho a Saveria Rittera. Kromě odborného poradenství jim poskytoval i velmi důležitý vhled do života církve a společnosti během onoho klíčového období dějin této země. Doktora Rückla si připomínáme také kvůli tomu, že do Československa přivedl Řád rytířů Božího hrobu. Uvedený řád hraje velmi důležitou roli v životě církve ve Svaté zemi. Během období, kdy jsem působil na apoštolské nunciatuře v Jordánsku (v letech 1996-1999) jsem byl někdy zván, abych se k těmto rytířům připojil při návštěvách katolických škol, kterým oni pomáhali ekonomicky. Oba nedávní papežové – svatý Jan Pavel II. a Benedikt XVI., i současný papež František – zdůrazňovali potřebu živého křesťanského společenství ve Svaté zemi. Církev se tam snaží udržet přítomnost křesťanů nejen prostřednictvím pastoračních a liturgických aktivit, ale také, a to především, za pomoci vzdělání a probouzením pozornosti k potřebám mladých lidí a rodin. Úkolem církve je věnovat se utváření a formaci ducha bratrství, jak si to tolik přeje papež František, ať v zemi, ve které žil Kristus, tak také v této naší České republice a na celém světě. Doktor Jan Jiří Rückl je skvělým příkladem pro současné křesťany, muže a ženy, jak se pro dosažení takového ideálu mají nasazovat.

Apoštolský nuncius Charles Daniel Balvo při zahájení konference o Janu Jiřím Rücklovi, Praha, 28. ledna 2021
citováno podle: KOTOUS Jan – PEHR Michal (eds.), JUDr. Jan Jiří Rückl. Život a doba, Praha 2021, s. 13–14.

Literatura:

• JANČÍK, Drahomír: „Diplomat z hotelu Alcron“ : Společenské sítě a interakce českých hospodářských elit na příkladu Jana Jiřího Rückla. In: V komnatách paláců, v ulicích měst. Praha: Scriptorium, 2007, s. 205–229.
• KLIMEK, Antonín: Papežský komoří Jan Jiří Rückl jako politik. In: Traditio et cultus. Praha: Karolinum, 1993, s. 219–228.
• PARMA, Tomáš: Rytíři, dámy a poutníci. Dějiny a současnost Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského a jeho působení v českých zemích. Olomouc: Vydavatelství FF UP, 2020, s. 184–210. (Knihovna Řádu Božího hrobu; sv. 2).
• KOTOUS Jan – PEHR Michal (eds.), JUDr. Jan Jiří Rückl. Život a doba, Praha: Památková komora ČR 2021.
• „Jsme hlasateli svobody dítek Božích“. Projev doc. Tomáše Parmy při odhalení pamětní desky dr. Jana Jiřího Rückla na kapli sv. Anny ve Včelničce u Kamenice nad Lipou, sobota  24. července 2021.

Dopis Jana Jiřího Rückla rytířům Božího hrobu před jejich investiturou, 18. V. 1932

Drazí pánové,

K blížícímu se Vašemu vstupu do našeho starobylého rytířského kolegia, proslulého tisíciletým trváním a tolika nesčetnými službami Kristu Eucharistickému, Jehož převzácné místo posledního odpočinku jest i pozemským domicilem Řádu, rád bych Vám řekl ještě těchto několik přátelských slov:

Pro nadcházející den Vaší intronisace Vás jako šéf československé provincie prosím, abyste si uvědomili, že poctou, kterou Vám Církev Svatá udělením tohoto vysokého vyznamenání prokazuje, není Vám udílen jen řád, jen co pouhé vyznamenání. Smysl Vašeho vstupu do Řádu jest hlubší: máte se státi vyvolenými služebníky a rytíři Ježíše Krista, máte se státi jaksi duchovní gardou našeho Spasitele. Vaše srdce v budoucnosti má míti reservováno své nejcitlivější místo, schopné nejvyšší lásky, pro toho, který jest i Vaším Bohem a Spasitelem, který i za Vás obětoval Svůj vlastní život. Pánové, prosím Vás velice, abyste si všichni uvědomili tento duchovní, nadpřirozený moment okamžiku, který pro Vás nadchází, a abyste sub specie aeternitatis hleděli na nadcházející moment Vašeho přijetí do našeho slavného rytířského sboru.

Rád bych Vás, pánové, poprosil, abyste následovali i Vy příkladu, který jak podepsaný, tak i tolik jiných Vašich předchůdců Vám zanechalo: před Vaší intronisací zrekapitulujte si i Vy svůj vlastní dosavadní život. Jako to činíváme v okamžicích pro nás nejdůležitějších, račte i Vy se před svým vstupem do řádových řad smířiti se Svým Pánem, s Ježíšem Kristem Ukřižovaným. Račte i vy učiniti pořádek se svým svědomím, račte i Vy vykonati před svým vstupem do Řádu zbožnou sv. zpověď a přistupte ku Stolu Páně. Prosím Vás o to, neb jen v tom případě bude Váš vstup do Řádu míti svůj pravý smysl a bude spojen se svátostnými milostmi, které budou Nejvyšším Požehnáním pro Váš další řádový život.

Při své vlastní intronisaci, která byla vykonána na podzim r. 1929 v kapli pražské Apoštolské nunciatury, jsem přistoupil ku Stolu Páně přímo při pontifikální mši svaté, již J. Exc. Nejdůstojnější pán Msgre. nuncius Ciriaci sloužil jako první součást intronizačního obřadu. Rád bych, kdybychom při mši svaté, kterou před Vaší intronisací bude sloužiti J.M. pan opat Zavoral, všichni společně přijmuli Tělo Toho, Jehož rytíři jsme. Společným svatým přijímáním dali bychom i my veřejně dobrý příklad a ukázali bychom, že nám jde o vnitřní smysl obřadu, a nikoliv o jeho sice nutnou, ale přec jen vedlejší, stránku zevního lesku.

Kdyby ovšem většina z Vás si přála, aby každý z Vás vykonal sv. zpověď a sv. přijímání sám zvláště, den před tím, místo sv. přijímání společného, podrobím se samozřejmě Vašemu přání. Blíže si o tom pohovoříme při sobotní schůzce.

Převzato z: PARMA, Tomáš: Rytíři, dámy a poutníci. Dějiny a současnost
Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského a jeho působení v českých zemích. Olomouc 2020, s. 201.