Pius XI., papež (1857–1939)
velmistr Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského (1922–1928)

Nejdelším a nejvíce pohnuté konkláve 20. století po smrti papeže Benedikta XV. bylo zakončeno volbou dosavadního milánského arcibiskupa, kardinála Ambrogia Damiana Achille Rattiho (31. května 1857 – 10. února 1939), k níž došlo 6. února 1922. Nový papež přijal jméno Pius XI. Ratti byl původně učený knihovník a historik, vydavatel pramenů, který se mj. proslavil i nálezem nejstaršího životopisu svaté Anežky České, legendy Candor lucis aeternae, k níž byly připojeny i čtyři listy sv. Kláry této české princezně a světici. Jeho kariéra jej však přivedla i do diplomatických služeb Svatého stolce (v letech 1919–1921 byl nunciem v Polsku) a konečně v červnu 1921 i na ambroziánský arcibiskupský stolec v Miláně, kde byl nástupcem bl. Andrey Carla Ferrariho. V Miláně se ovšem nezdržel příliš dlouho, po sedmi měsících se stal papežem.

Byl papežem, jemuž se podařilo vyřešit římskou otázku, když 11. února 1929 došlo k uzavření lateránských dohod, v jejichž důsledku vznikl Vatikánský městský stát. O rok dříve, v lednu 1928, se podařilo urovnat vztahy s Československem, když byl podepsán tzv. modus vivendi, který upravoval vztahy mezi Vatikánem a mladou republikou. Zhruba ve stejné době papež, který byl od svého zvolení podobně jako jeho předchůdci velmistrem Řádu Božího hrobu, rezignoval na tuto funkci a vrátil Řád pod vládu latinského patriarchy jeruzalémského, jímž byl Luigi Barlassina. Stalo se tak prostřednictvím breve Decessores nostri ze 6. ledna 1928. Řád tak byl vrácen svému původnímu účelu a spojení se Svatou zemí; přestalo také hrozit, že by se stal pouhým papežským záslužným vyznamenáním. Došlo také k potvrzení jeho charakteru společenství rytířů s jasně daným cílem, a spojení s Dílem pro zachování víry v Palestině, které bylo zřízeno jeruzalémskými patriarchy, když přišli o vliv na Řád Božího hrobu. Papež také po sporu s Maltézským řádem vyjasnil otázku postavení místních představitelů Řádu Božího hrobu, kteří se od této doby nazývají místodržitelé a mají nárok na titul Excelence. V roce 1932 byl vydán nový řádový Statut a řád se pod vedením patriarchy Barlassiny utěšeně rozvíjel.

Roku 1929 papež jmenoval svým tajným komořím významného prvorepublikového politika, dr. Jana Jiřího Rückla, který se zároveň stal i zakladatelskou postavou československého místodržitelství Řádu Božího hrobu, k němuž došlo v rámci oslav svatováclavského milénia roku 1929. Tato republikánská oslava katolického světce byla okamžikem, kdy k sobě československý stát a katolická církev symbolicky našly cestu.

Papež Pius XI. zemřel po dlouhém a významném pontifikátu ve věku nedožitých 82 let dne 10. února 1939. Často je považován za nejvýznamnějšího papeže první poloviny 20. století.

Literatura a webové odkazy

• Parma Tomáš, Rytíři, dámy a poutníci. Dějiny a současnost Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského a jeho působení v českých zemích, Olomouc: Vydavatelství FF UP 2020, s. 157–182 (tam i další literatura).
• Michele Bellino, Stories of a great history II, seriál o řádových velmistrech na centrálním řádovém webu, říjen 2021 (dostupné také v němčině, francouzštině, italštině a španělštině).