„Již svatému Pavlovi ležel na srdci osud věřících v Palestině a stal se horlivým organizátorem sbírky, pro ty, kdo mezi věřícími v Jeruzalémě byli chudí. Jeho výzva byla velkoryse přijata církvemi v Makedonii a Acháji (Řecku). Každý z křesťanů, jak to bylo v jeho možnostech, poslal pomoc bratřím, kteří sídlili v Judeji. Křesťanská společenství vzniklá z pohanů se cítila dlužníky členů církve, od níž přijali bohatství duchovních dober, která opětovali plody své charity. Apoštol osobně přinesl podporu do Svatého města a viděl v této sbírce pouto jednoty mezi novými komunitami věřících a prvotní církví v Jeruzalémě.“ (Sv. Pavel VI., apoštolská exhortace „Nobis in animo“, Vatikán 25. 3. 1964, č. 17.
Sbírka na pomoc křesťanům ve Svaté zemi (“Collecta pro Locis Sanctis”) je po vzoru apoštola Pavla (srv. např. 2 Kor 8, 1–4; Řím 15, 25–27) pořádána každoročně na Velký pátek. Papežové ji ustanovili, aby se udržovalo silné pouto mezi křesťany celého světa a svatými místy. Již papež Kalixt III. roku 1455 povolil bratřím Kustodie Svaté země, aby v různých zemích křesťanského světa organizovali sbírky na podporu svatých míst. Pavel V. vydal 22. ledna 1618 breve „Coelestis Regis“ a poprvé ustanovil, že celá církev se bude modlit za Svatou zemi a pořádat sbírku pro katolické křesťany, kteří tam žijí a na udržování míst spojených s vykupitelským úsilím Pána Ježíše Krista. Velkopáteční sbírku na Svatou zemi potvrdil papež Benedikt XIV. svým breve „In supremo militantis Ecclesiae“ ze 7. ledna 1746. Původně se sbírka na Svatou zemi odehrávala v libovolný den v roce (někdy i dvakrát až třikrát), od 19. století se ustálila praxe konat sbírku na Velký pátek. Ve 20. století sv. Pavel VI. vydal dne 25. března 1964 apoštolskou exhortaci „Nobis in animo“, v níž formuloval papežskou politiku vůči Svaté zemi a významně podpořil velkopáteční sbírku. Exhortaci obsahuje následující normy ohledně velkopáteční sbírky:
„1. Ve všech kostelech a oratořích, které náleží jak diecéznímu, tak řeholnímu kléru, se jednou za rok – o Velkém pátku nebo v jiný den určený ordinářem místa – spolu se zvláštními modlitbami za naše bratry v Církvi Svaté země, bude konat sbírka určená také jim. Věřící ať jsou upozorněni s dostatečným předstihem, že tato sbírka bude určena na udržování nejenom Svatých míst, ale především pastoračních, pomáhajících, výchovných a sociálních aktivit, které Církev uskutečňuje ve Svaté zemi, ve prospěch našich křesťanských bratří a místních obyvatel.
2. Dary ať jsou bez zbytečného odkladu odevzdány faráři a rektory kostelů a oratoří vlastnímu místnímu ordináři, který je odevzdá nejbližšímu z komisařů Svaté země, jejichž aktivity tak zasloužilé v minulosti, Nám připadají stále platné a funkční, anebo použije jiného vhodného prostřednictví.
3. Posv. Kongregace pro východní církve zajistí podle norem, které jsme vydali, aby zajistila že Kustodie Svaté země a místní hierarchie při zachování jejich vlastních kompetencí mohly pokračovat ve svých aktivitách, upevnit je a stále více je rozvíjet, v harmonii mezi sebou a v úzké spolupráci s dalšími organizacemi, které mají zvláštní pouta se Svatou zemí a starají se o osudy této místní církve.“
Hlavním iniciátorem a organizátorem velkopáteční sbírky („kolekty“) je z pověření papežů vatikánské Dikasterium pro východní církve. Jeho prefekt každoročně vyzývá všechny katolické biskupy a jejich prostřednictvím i všechen katolický lid, aby do velkopáteční sbírky přispěli. Většinou na počátku postní doby píše všem katolickým biskupům dopis, a prosí je nejenom o organizaci sbírky, ale také za intenzivní modlitby za křesťany ve Svaté zemi.
Tato celosvětová sbírka je určena především na podporu a rozvoj františkánské Kustodie Svaté země, která se stará o množství svatých míst, spojených s událostmi a osobnostmi křesťanské Bible a zejména s postavou Pána Ježíše Krista. Kustodie tak díky sbírce může udržovat a rozvíjet své velmi důležité poslání střežit svatá místa, kameny paměti, a zároveň podporovat křesťanskou přítomnost, ony živé kameny Svaté země, tím, že například udržuje pastorační, vzdělávací, humanitární, zdravotnické a pečovatelské struktury ve Svaté zemi. Františkánská kustodie zahrnuje do své péče nejenom oblast Svaté země (tedy Izrael, Palestinu a Jordánsko), ale také další blízkovýchodní země (Kypr, Sýrii, Libanon, Egypt, Etiopii, Eritreu, Turecko, Írán a Irák).
Kustodie Svaté země působí ve prostoru Blízkého Východu již přes 800 let, a až do obnovení Latinského patriarchátu jeruzalémského v roce 1847 byla v podstatě jednou katolickou institucí ve Svaté zemi. 
V podstatě je možné říct, že františkáni uspěli tam, kde křížové výpravy ztroskotali: dokázali udržovat křesťanská svatá místa a zpřístupňovat je poutníkům od jejich příchodu do Svaté země na počátku 14. století až dodnes. Pro organizování sbírky si Kustodie vytvořila již ve středověku strukturu komisariátů Svaté země v různých evropských městech. Vytvoření tohoto systému bylo umožněno povolením papeže Martina V. roku 1421.
Z výtěžku sbírky dostává Kustodie přímo 65% (z toho 20% je určeno na obnovu poutních míst a 80% na pastorační a sociální aktivity), zbylých 35% používá Dikasterium pro východní církve pro financování formování kněží, podporu místního kléru, školskou činnost a kulturní formaci různých církevních společenství na Blízkém Východě. Je třeba si totiž připomenout, že na Blízkém Východě existuje množství východních katolických církví, tedy katolických církví jiného obřadu než latinského, které naši pomoc potřebují také.
I když v důsledku historického vývoje a rozhodnutí papežů je pomoc Řádu Božího hrobu určena především na podporu a rozvoj Latinského patriarchátu jeruzalémského, který je druhou velkou katolickou institucí ve Svaté zemi, členové Řádu Božího hrobu přispívají i do velkopáteční sbírky, a někdy ji i sami pomáhají organizovat.
Sbírka v roce 2021 vynesla celkem 6.062.789,90 amerických dolarů a informace o tom jak byly použity, se nacházejí na webu Dikasteria: www.orientchurch.va / Colletta Terra Santa.