skip to Main Content

Meditace řádového velkopřevora J. B. Pierbattisty Pizzabally o sv. Josefovi pro členy Řádu Božího hrobu, 1. května 2021

Latinský patriarcha jeruzalémský na žádost Rady velmistra napsal meditaci o sv. Josefovi pro členy Řádu Božího hrobu. V roce sv. Josefa se na jeho postavu zaměřujeme mimořádným způsobem.

“Svatý Josefe, ukaž, že jsi také otcem naším a veď nás po cestě života. Získej pro nás milost, milosrdenství a odvahu, a ochraňuj nás přede vším zlem. Amen.”

Svatý Josef, snoubenec Panny Maria a adoptivní otec Ježíšův, je neprávem považován za neznámého světce. Papežové se však ve svém magisteriu nikdy nepřestali obracet k této významné biblické postavě. Když zmíníme pouze papeže posledních staletí, můžeme začít Piem IX., který jej v bule Quemadmodum Deus z roku 1870 prohlásil za ochránce Církve. Právě ve výroční den vydání tohoto dokumentu, 8. prosince loňského roku, vyhlásil papež František rok zasvěcený sv. Josefovi. Sv. Jan Pavel II. v roce 1989 vydal encykliku Redemptoris Custos, aby tak oslavil sto let předchozí encykliky Lva XIII. začínající slovy Quamquam pluries. Také sv. Pius X. psal o „neznámém“ snoubenci Panny, a mnoho dalších. Řečeno krátce, seznam je dlouhý.

Ve skutečnosti se jedná o velkou postavu Nového zákona. Máme sice jen málo pasáží, které se k němu vztahují přímo, a to v tzv. evangeliích Ježíšova dětství, ale těchto několik málo úryvků je bohatých na informace i na odkazy na starozákonní texty.

Evangelium podle Matouše nám nejvíc představuje různé okamžiky z Josefova života. Mezi nimi bych se chtěl věnovat jednomu z aspektů této tak vzácné postavy. Josef je osobou, která je povolána.

Povolání je darem Pána, abychom se stali účastnými Jeho projektu spásy. Je místem, které má každý v dějinách, v nichž se Bůh zjevuje ve svém lidu. Bůh především volá Marii, která odpovídá svým „ano“, a tak se Pánův plán posouvá o krok dále.

Josef je postaven před tyto nečekané události, a do nich jako aktivní hráč až v okamžiku, kdy je k tomu povolán, až tehdy, kdy jej do nich uvádí sám Pán. Nikdo nemůže vstoupit do Božího tajemství jinak, než branou povolání, způsobem, který vybírá Bůh. Tak je tomu i v Josefově případu, který zůstává mimo komplexní a neuvěřitelný Mariin příběh až do okamžiku, kdy pochopí, že Bůh jej volá k tomu, aby do něj vstoupil. A pouze pak okamžitě začne poslouchat, a stejně jako Maria říká své „ano“.

Maria je povolána, aby dala své lůno Božímu Synu, aby byla Matkou Pána. Ale k čemu je povolán Josef?

V každém z těchto tří úryvků se objevuje takřka totožný výraz: „Josefe, vezmi s sebou“. Právě to anděl opakuje pokaždé, když se potkává s Josefem, pokaždé jej volá, aby mu svěřil úkol, a říká mu stále stejnou věc: „vezmi s sebou“ Anděl mu vysvětluje, že to, co se stalo, je dílem Ducha Svatého.

V každém z těchto tří úryvků Matouš říká, že Josef poté, co se probudil ze sna, poslouchá přijatý příkaz, a bere s sebou. Neříká nic, nedělá nic jiného než že „bere s sebou“.

Povolání znamená vzít s sebou, přijmout a učinit vlastním to, co koná Bůh, co koná Duch.

Neznamená dělat něco. Povolání, to není naše dílo, je sto skok, který nám dává přejít od našeho konání k Jeho dílu v nás a pro nás. Znamená vzít s sebou, dovnitř našeho života, záměr Boží, a z toho žít.

Josef je takovým učenlivým člověkem, který je schopen dát stranou vlastní myšlenky, vlastní projekty, i když se jedná o správné projekty, i když jsou v souladu s Božím zákonem, a otevřít se pro Boží záměr a jeho novost. Je člověkem odvážným, který v okamžiku, kdy nabyde jistotu, že to, co se odehrává, pochází od Boha, začíná jednat, přijímá všechny důsledky včetně nejistoty, která z této situace vyplývá.

Duch Boží obvykle převrací naše plány a vede nás tam, kam bychom si ani nepomysleli, že můžeme dospět. Duch zná jiné míry, jiné cesty, které ne vždycky chápeme.

Co Josef pochopil z andělovy řeči? Zřejmě jen velmi málo, ale pochopil to podstatné, tedy že to, co se odehrává, je dílem Božím. Uvěřil a důvěřoval, a tak přijal život, přijal Ježíše.

Duch v nás dovršuje Ježíšův život: odpuštění, přijetí, dar, zdarma-danost, lásku.

Vykoupení, tento velký Boží projekt, bylo uskutečněno díky Mariinu „ano“ a díky Josefově poslušnosti. Poslušnosti plné důvěry, ticha a dělnosti. Je důležitou lekcí nazaretské školy, z níž chceme čerpat i dnes.

Mons. Pierbattista Pizzaballa
Latinský patriarcha jeruzalémský

Zdroj: Webové stránky Rady velmistra OESSH. Překlad: © Česká magistrální delegace OESSH, květen 2021.

Back To Top