Homilie kardinála Pizzabally v Gaze, 20. července 202
Kostel Svaté rodiny, Gaza City, pásmo Gazy, 16. neděle v mezidobí, rok C
Drazí bratři a sestry!
Jsem šťastný, že mohu být v těchto tragických dnech opět mezi vámi. Bylo důležité být zde s patriarchou Theofilem, abychom vám ukázali jednotu církve a solidaritu všech církví na světě s vámi. Ostatní církve v Jeruzalémě nám s patriarchou Theophilem trochu závidí, protože zde chtěli být všichni. To znamená, že všichni jsou zde s vámi v duchu a připraveni vám pomoci a podpořit vás. Dovolte mi znovu zopakovat, že my jako křesťané nemyslíme jen na křesťany. Naše srdce je otevřené všem. Je důležité to zdůraznit. Jsme vděční za vše, co jsme pro vás zde mohli udělat, ale jsme také znepokojeni vším tím, co se děje v celé Gaze.
Nejste zapomenuti. Jste v srdcích všech církví a všech křesťanů na celém světě. Až se vrátím do Jeruzaléma, mohu vás ujistit, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom zastavili tuto nesmyslnou válku. Budeme na tom pracovat a nakonec se nám to podaří.
V prvním čtení stojí patriarcha Abrahám u vchodu do svého stanu. To mi připomnělo všechny stany, které jsem v těchto dnech viděl podél cesty. Abrahám stál venku před stanem. Byl starý, Sára byla stará. Neměli děti, což znamenalo, že pro ně už neexistovala žádná životní perspektiva. A navštívili ho tři muži, kteří symbolizují Boží příchod. Podle tradice jsou tito tři muži symbolem Boží přítomnosti. Vzpomeňte si na slavnou ikonu Trojice od Rubleva. Bůh ho tedy navštívil a v důsledku této návštěvy dostal Abraham příslib života, dítě. Musíme se modlit, aby nás Bůh navštívil. Musíme se ale také modlit, abychom byli schopni tuto přítomnost rozpoznat. Možná si toho nevšimnete, protože tu žijete, ale pokaždé, když sem přijedu – bohužel ne tak často – mohu z vlastní zkušenosti dosvědčit, že Bůh vás již navštívil, ano! Ve vaší přítomnosti, v mnoha lidech, totiž mohu mezi vámi spatřit život. V tomto moři smrti, ničení, je přítomen život. Kdekoli je někdo, kdo je ochoten dát život za druhého, tam je přítomen Bůh. Vidím mnoho solidarity; mnoho lidí je ochotno dát svůj život, aby pomohli. V tomto moři nenávisti a násilí, které je jasným znamením moci ďábla – který je přítomen a velmi mocný – [silný výbuch] v tomto moři násilí vidíme a zakoušíme, že ďábel, i když je tak mocný, v nás nemůže uhasit život. Musíme tedy být silní a pokračovat v naší živé přítomnosti na tomto místě.
Druhý bod, který chápu z evangelia, říkám především sobě samému. Tady v Gaze je spousta práce. Nouzové situace jsou všude. Říkali jste mi to. Mnozí z vás zmínili problémy života zde, obavy o budoucnost… a nemocnice a Caritas a všechny věci, které musíme udělat. Musíme být přítomni a dělat vše, co je v našich možnostech, to je samozřejmé, ale neměli bychom se stát Martou. Neměli bychom dovolit, aby tyto věci ovládaly naše rozhodování, naše volby. Je toho tolik, co je třeba udělat, a my nemůžeme zvládnout všechno. Nesmíme tedy dovolit, aby věci, které je třeba udělat, určovaly, co máme dělat. To, co máme dělat, by měla určovat Boží láska v nás. Nejprve musíme naslouchat Bohu, a pokud mu nasloucháme, uděláme vše, co je nutné, ale se správným postojem. A to nám otevře cestu k vytváření vztahů, k šíření naší lásky, protože to první, co v Gaze a ve Svaté zemi i všude jinde potřebujeme, není vyřešit všechny problémy, udělat všechny možné věci (což je nemožné), ale jak vyjádřit lásku, která je v nás. A láska v nás by měla být především láskou k Bohu. S Boží láskou v nás budeme také schopni realizovat vše, co je nutné.
Chci vám tedy poděkovat za váš příklad. Pokaždé, když sem přijedu, odjíždím s tím, že jsem se naučil více, než jsem dal. Zůstaňte sjednoceni v Ježíši. Celý svět se na vás dívá. Zůstaňte světlem zde v Gaze, nejen pro sebe a pro Gazu, ale pro nás všechny. Kéž vám Bůh žehná.
A až tu budeme příště, pochutnáme si na mansafu, mashawi a také na bouze (zmrzlině).
Přepis homilie: Webové stránky Latinského patriarchátu jeruzalémského. Překlad: © České místodržiteolatví OESSH, červenec 2025.