Fortunato Frezza se narodil v Římě dne 6. února 1942. Po studiích v menším semináři v Bagnoreggiu a ve větším semináři ve Viterbu byl v roce 1966 vysvěcen na kněze pro diecézi bagnoregskou (dnes viterbskou). V roce 1967 získal licenciát teologie na Papežské gregoriánské univerzitě, v roce 1977 uzavřel úspěšně studium na Papežském biblickém institutu v Římě.
Působil jako farář ve viterbské diecézi, ale zároveň vyučoval biblistiku jak na Gregoriáně, tak i v různých seminářích a řeholních vzdělávacích institutech. Je autorem řady publikací z oblasti biblistiky, v jeho bibliografii nalezneme přes 120 položek. V roce 1983 se stal součástí vatikánského Generálního sekretariátu biskupského synodu a v letech 1997–2014 byl jeho podsekretářem. Již v roce 1999 se stal čestným prelátem Jeho Svatosti, roku 2013 kanovníkem papežské baziliky sv. Petra ve Vatikánu (od roku 2022 je komořím kapituly). Byl také duchovním asistentem na ředitelství zdravotního a hygienického úřadu Městského státu Vatikán a kaplanem fotbalového klubu AS Roma. Roku 2015 byl přijat do Řádu Božího hrobu a stal se řádovým ceremoniářem, a tedy i členem Rady velmistra.
Papež František oznámil dne 29. května 2022 svůj záměr jmenovat Mons. Frezzu kardinálem spolu s dalšími dvaceti duchovními, mezi nimiž jsou další členové Řádu Božího hrobu (comský biskup Oscar Cantoni a emeritní cagliarský arcibiskup Arrigo Miglio). Protože v okamžiku kardinálské kreace, k níž dojde 27. srpna 2022, bude mít Mons. Frezza již dovršen věk 80 let, nestane se kardinálem-volitelem. V důsledku papežského nařízení o tom, že všichni kardinálové mají přijmout biskupské svěcení, byl Mons. Frezza jmenování titulárním arcibiskupem trevským a přijal ve Vatikánské bazilice dne 23. července 2022 biskupské svěcení. Světitelem byl kardinál Mauro Gambetti, generální vikář Jeho Svatosti pro Vatikánské město a arcikněz vatikánské baziliky, spolukonsekrátory Mons. Edgar Peña Parra, substitut Státního sekretariátu pro všeobecné záležitosti, a Mons. Jesús Esteban Catalá Ibáñez, biskup ve španělské Malaze.
Ke jmenování se vyjádřil generální guvernér řádu, Leonardo Visconti: „Mnozí se radují z toho, že Mons. Fortunato Frezza je určen pro kardinálský purpur. Jen málo z nich se raduje více než já. Když mi bylo nabídnuto, abych přijal úřad generálního guvernéra, velmi jsem váhal, zda mám přijmout, protože jsme si byl vědom své nedostatečnosti. Právě on mne povzbuzoval s oním dobrotivým úsměvem venkovského faráře, kterým si mne okamžitě získal, ale také velmi hlubokými úvahami. … Byl mi vždy blízko svými radami, nejenom kvůli vedení Řádu, ale také v jiných oblastech. Je to prostý člověk, velmi vyvážený a moudrého ducha, ale také ohromně vzdělaný. Jednou, jako zapálený fanoušek mužstva AS Roma, mne dokonce zavlekl na Olympijský stadión, aby se mnou shlédl fotbalový zápas. Je to také dobrý jedlík a já jsem si jistý, že ani jako kardinál neopovrhne navštívit naše letní sídlo, jak to už v posledních letech udělal několikrát, kde jej uvítá celá naše rodina, protože přináší poklid a sympatii.“
Znak Fortunata kardinála Frezzy
Ve zlaté hlavě štítu se nachází otevřená červená kniha s majuskulním řeckými písmeny A a Ω, provázená po obou stranách jednou zlatou lilií. Štít je modrý se třemi zlatými pilovitými vlákny. Štít leží na červeném jeruzalémském kříži, za ním zlatý procesní patriarší kříž. Vše je převýšeno červeným kardinálským kloboukem s patnácti střapci po každé straně. Pod štítem zlatá páska s heslem „LOQUENDO SCRIPTURAS APERIENS“.
Hlava štítu je narážkou na profesi biblisty, kniha Písma je poznamenána písmeny začátku a konce řecké abecedy a dostává tak kristologické zaměření; dvě doprovázející lilie jsou narážkou na Kristovo proměnění na hoře Tábor, kdy jej doprovázeli Mojžíš a Eliáš, a zároveň jsou mariánským symbolem. Tři zlatá vlákna v pilovitém tvaru jsou nejenom trinitárním symbolem, ale také narážkou na jméno nositele (freccia znamená italsky šíp nebo šipka). Šipky jsou zároveň směrovkami z modrého „moře tohoto světa“, které ukazují směrem k Božímu zjevení ve zlaté hlavě štítu. Heslo „Rozmlouvaje otevíral Písma“ je odkazem jak na zjevení na hoře Tábor (Lk 9, 30–31), tak i na Kristovo doprovázení učedníků na cestě do Emauz (Lk 24, 32).
Autorem znaku kardinála Frezzy je vatikánský kanovník Mons. Charles Burns, OBE.