Vincenzo Bracco (1835–1889)
latinský patriarcha jeruzalémský
administrátor a rektor Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského v letech 1873–1889

Mons. Giovanni Vincenzo Bracco (14. září 1835, Torazzo – 19. června 1889, Jeruzalém) pocházel z ligurské diecéze Albenga, podobně jako jeho předchůdce Giuseppe Valerga. Kněžské svěcení přijal 18. června 1859 a již následujícího roku odešel jako misionář do Jeruzaléma. Tam vyučoval filosofii v patriarchálním semináři v Bejt Džalá, roku 1862 se stal jeho rektorem. I když Kongregace propagandy chtěla dát patriarchovi Valergovi pomocného biskupa již v roce 1858, došlo k tomu až roku 1866: dne 2. března papež Pius IX. jmenoval Vincenza Bracca titulárním biskupem magydským a pomocným biskupem pro jeruzalémskou patriarchální diecézi. Biskupské svěcení mu udělil patriarcha Valerga v bazilice Božího hrobu 13. května. Bracco začal vykonávat také funkci generálního vikáře diecéze. Vzhledem ke svému mírnému a smířlivému charakteru byl jakousi protiváhou výbušného Valergy, zejména v jeho sporech s františkánskou Kustodií Svaté země. Během Valergovy nepřítomnosti v Jeruzalémě přijal návštěvu rakouského císaře Františka Josefa I. roku 1869.

Po Valergově úmrtí dne 1. XII. 1872 byl dočasným administrátorem patriarchátu, dne 21. března 1873 byl sám jmenován patriarchou a tuto funkci vykonával až do své smrti roku 1889. Současně byl z titulu svého úřadu také nejvyšším představeným Řádu Božího hrobu, s titulem rektor a trvalý administrátor Řádu. Do řádu přijal během sedmnácti let svého působení více než tisícovku rytířů, a zasloužil se také o to, že bylo oficiálně povoleno udílení řádové insignie dámám. Bracco se zasloužil o papežské breve Venerabilis Frater, které vydal Lev XIII. 3. srpna 1888; patriarcha během svého působení udělil řádové insignie takřka stovce žen. Zasadil se také o uznání Řádu ve Francii, a od jeho doby jsou diplomy řádových rytířů potvrzovány vatikánskými úřady. Vincenzo Bracco zemřel na zápal plic 19. června 1889 a byl pohřben v konkatedrále jeruzalémského patriarchátu.

Znak patriarchy Bracca

V horní modré polovině věž, která je odkazem na jeho rodnou vesnici Torrazza (italsky torre znamená věž, obec má jako jednu z dominant středověkou věž), v dolní červené polovině ohař ve skoku (v tomto případě se jedná o mluvící znamení: ohař se označuje v italštině jako bracco). Za štítem, který je podložen červeným jeruzalémským křížem, je místěn patriarší kříž, vše je převýšeno zeleným kloboukem s patnácti zelenými střapci, což odpovídá hodnosti patriarchy.

Literatura a odkazy

• Parma Tomáš, Rytíři, dámy a poutníci. Dějiny a současnost Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského a jeho působení v českých zemích, Olomouc: Vydavatelství FF UP 2020, s. 145–147.
• Cécile Leca, The Latin Patriarchs of Jerusalem – Ten facts about Vincenzo Bracco, článek na webu Latinského patriarchátu jeruzalémského, 7. 3. 2022 (dostupné v angličtině, italštině arabštině, španělštině a francouzštině).