Maximilien de Fürstenberg (1904–1988)
velmistr Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského v letech 1973–1988
Maximilien kardinál Fürstenberg (23. října 1904, Heerlen – 22. září 1988, Yvoir) se narodil v nizozemském Heerlenu a byl potomkem belgicko-německé rodiny baronů z Fürstenbergu-Stammheimu, která není totožní s knížecí rodinou Fürstenbergů, činnou také u nás. Na kněze byl vysvěcen v roce 1931, působil v Belgii a od roku 1946 se stal rektorem Belgické koleje v Římě, kde k jeho žákům patřil i Karol Wojtyła. V roce 1949, kdy přijal biskupské svěcení, začal působit v papežské diplomacii. K jeho úspěchům patří např. navázání diplomatických vztahů Svatého Stolce s Japonskem, působil také v Austrálii, na Novém Zélandu a v Oceánii a v Portugalsku. Roku 1967 se stal kardinálem, v letech 1968–1973 byl prefektem Kongregace pro východní církve a od roku 1973 až do své smrti velmistrem Řádu Božího hrobu.
Jako velmistr se zasloužil o vydání řádového Statutu v roce 1977, který s několika následnými změnami platil až do roku 2020. Roku 1986 byl vydán ceremoniál pro řádovou investituru, během působení kardinála Fürstenberga došlo také k nárůstu počtu členů Řádu.