Úvaha kardinála velmistra v září 2021
Často se dostávám dopisy od rytířů i dam našeho Řádu, v němž mi vypravují o okamžiku jejich vstupu do naší papežské instituce. Jedná se o vzpomínky pečlivě uchovávané v některých případech i 20, 30 nebo 40 let.
Skutečnost, že tato vzpomínka zachovává tak silnou stopu v životě našich členů, je jasným signálem důležitosti, kterou má pro každého z nich příslušnost k Řádu, provázející tolik let jejich života spolu s četnými osobními i profesními zkušenostmi.
Takové bohatství života je darem pro Církev i pro celý Řád, který roste díky životní zkušenosti svých členů. Na konci července jsme se loučili s Mons. Frankem Crocim, velkopřevorem místodržitelství pro střední Itálii, který nás opustil ve věku 91 let. Měl jsem tu čest připomenout při pohřební slavnosti, že Mons. Croci «žil více než 60 let jako služebník Páně, nejprve v diecézi Crema a pak více než padesát let ve službách Svatého Stolce.» V tolika zastávaných úkolech, i pro náš Řád, nikdy nezapomínal na hluboký význam duchovních věcí a na pozorné a vytrvalé pastorační doprovázení.
Stejně jako on, i mnoho dalších rytířů a dam přispělo v mnoha letech k životu Církve a Řádu, a pokračují v tom, velkodušně a oddaně. Oni samotní, jejich lidská, společenská, kulturní i profesní zkušenost, založená na věrném přilnutí k tajemství smrti a zmrtvýchvstání Páně, jsou obrovským bohatstvím.
Papež František ve svém poselství ke světovému dni prarodičů a starých lidí, který byl letos 25. července slaven poprvé, vychází z poslání, které Ježíš svěřuje každému z nás: «V Matoušově evangeliu říká Ježíš apoštolům: „Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal“ (28,19–20). Tato slova se dnes obracejí i na nás a pomáhají nám, abychom lépe pochopili, že naším povoláním je chránit kořeny, předávat víru mladým a starat se o malé.» «Neexistuje – pokračuje – věk odchodu do penze od úkolu hlásat evangelium, od úkolu předávat tradice vnukům. Je třeba se vydat na cestu a především vyjít ze sebe a začít něco nového.»
Svatý Otec se obrací přímo na všechny, kdo jsou nositeli početných zkušeností a ve svém poselství se k nim obrací se zvláštní výzvou: «V této perspektivě bych ti chtěl říci, že je tě zapotřebí pro vytváření zítřejšího světa v bratrství a sociálním přátelství; světa, v němž budeme žít – my se svými dětmi a vnuky –, až se bouře utiší. Všichni „se zapojme aktivně do obnovy a podpory naší zraněné společnosti“. (Fratelli tutti, č. 35) Mezi různými pilíři, které mají podpírat tuto novou stavbu, jsou tři, které ty můžeš vztyčovat lépe než ostatní. Tři pilíře: sny, paměť a modlitba. Pánova blízkost dodá síly i těm nejkřehčím z nás, aby se vydali na nové cesty – na cesty snů, paměti a modlitby.»
Společnost nás občas tlačí k tomu, abychom s úzkostí sledovali ubíhající čas. Bůh nám nabízí, abychom vstoupili do odlišné dynamiky, dynamiky díkůčinění vzhledem k minulosti, přijímání vzhledem k přítomnosti a otevřenosti vzhledem k budoucnosti. Vyzývám každého z vás, členů Řádu, abyste žžili naplno tento rozměr času a stali se nositeli vznešené vize, kterou nám Církev od věků nabízí, protože je založena na důstojnosti osoby, každé osoby, ať se nachází v jakékoli fázi života. Svěřuji jako dar této úvahy rytířům a dámám, aby také v rodinném životě přinášeli své bohaté životní zkušenosti.
Fernando kardinál Filoni
(září 2021)
Zdroj: Webové stránky Rady velmistra OESSH, 1. září 2021. Překlad: © Česká magistrální delegace OESSH, září 2021.