Skip to content

Podcast kardinála velmistra – č. 2 v době postní, 25. března 2022

Kardinál velmistr ve svém druhém postním podcastu (mluvená podoba je k dispozici italsky a anglicky)  používá část ze své knihy „A celý dům se naplnil vůní toho oleje.“ (s. 13–15). Přinášíme překlad jeho textu, v němž jsou použity pasáže zatím nepublikovaného českého překladu celé knihy.

Drazí přátelé, v době velkého postu, která nás má připravit na Velikonoce, si poslechněme úvahu, která je vzata z knihy „A celý dům se naplnil vůní toho oleje.“ Tento text o spiritualitě čerpá z pramenů tajemství Ježíšovy smrti a jeho zmrtvýchvstání. Může být dobrým pokrmem na naší cestě, může být povzbuzením pro hlubší úvahu.

V duchu se vydejme na cestu do Betánie, kde se odehrálo gesto, které bude připomínáno již navždy.

Šest dní před židovskými velikonocemi byl Ježíš v Betánii, vesnici poblíž Jeruzaléma, v domě Lazara, Marty a Marie a tito jeho přátelé pro něj uspořádali večeři. Lazar již byl vzkříšen z mrtvých, Ježíš jej přivedl zpět k životu poté, co jej nemoc přivedla do hrobu, kde ležel čtyři dny. Během večeře „Marie vzala libru drahocenného oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a utřela mu je svými vlasy. Dům se naplnil vůní toho oleje. Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který ho měl zradit, však řekl: „Proč se ten olej neprodal za tři sta denárů a nedalo se to chudým?“ (…) Ježíš odpověděl: „Nech ji. Ať jej uchová pro den mého pohřbu.“ (Jan 12, 3–5.7).

Ježíš se v poslední větě úryvku dívá do budoucnosti. Marie z Betánie už nebude mít příležitost, aby Mistrovi projevila svou náklonnost, a Mistr přijímá toto gesto pro den svého pohřbu. Zmrtvýchvstání pak bude předcházet všem dalším gestům žen, které po svátku velikonoc půjdou ke hrobu, aby doplnily pomazání těla Páně.

Setkání s Ježíšovou osobou, svátostně ve křtu a existenciálně v životních volbách, které jsme učinili (manželství, náboženský život, práce, společenské vztahy) nám umožňuje pokračovat v díle Marie z Betánie, abychom i my pomazali „Tělo Kristovo“, jímž je Církev, v níž Ježíš nyní žije. Myslím na Církev v její všeobecné i místní skutečnosti, ale především na její věřící, utečence, chudé, které nám Ježíš zanechal – „chudé máte mezi sebou vždycky, ale mne vždycky nemáte“ (Jan 12,8) – abychom nějakým způsobem přispěli k dobru a náboženskému i společenskému pokoji, jichž je tolik zapotřebí i dnes, v dobách vyostřeného individualismu, osobních nároků, netečnosti, násilí nejrůznějšího druhu.

Každý křesťan pokračuje v gestu Marie z Betánie, když ve svém srdci chce pečovat o osobu Ježíše žijícího ve své Církvi. Poznávat toto „Tělo Páně“ a pečovat o něj v jeho součástech je velkým privilegiem, jež může přijmout každý křesťan.

Skutečně totiž potřebujeme, dnes více než kdy jindy, pečovat o „Tělo Kristovo“ zraňované tolikým násilím, o to více zraňujícím, když pochází od těch, kdo jsou součástí tohoto těla. Pokřivené a moralizující úvahy zde nemají své místo, podobně jako Ježíš odmítl okamžitě pokrytecký názor Jidášův.

Pro křesťana je zcela zásadní, aby chápal, že Církev ve světě, chtěná a zamýšlená Kristem a zanechaná pro nás apoštoly, je autentickou „svátostí neboli znamením a nástrojem vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidstva.“ (Lumen Gentium, č. 1). Je nutné dát tomuto Tělu jeho nadpřirozenou plnost, a vzepřít se mnohým pokusům o to, jak jej chytit do pasti čistě sociologického a horizontálního pojetí, kdy ztrácí budoucnost.

Svátostná povaha Církve se dotýká její nejniternější a nejhlubší povahy, tedy vědomí, které má o sobě samotné, a které je jí vlito Kristem. To z ní činí ne pouhou lidskou organizaci, ale dar Boží pro celé lidstvo s duchovním a morálním posláním, aby byla zároveň nástrojem pokoje a sjednocení pro národy, bez ideologických, politických nebo vojenských kalkulací.

Být v Církvi tedy znamená být účasten na poslání spásy, svěřeném Ježíšem, a zároveň být ve službách člověka, především v době neklidu, společenských změn a nerovnováhy, které často narušují důstojnost, svobodu i samotnou lidskou osobu.

Zdroj: Web Rady velmistra OESSH. Překlad: © Česká magistrální delegace OESSH, březen 2022.

Back To Top