Úvaha kardinála velmistra
V tomto období, kdy mnozí lidé mají ekonomické těžkosti, zapříčiněné mnoha faktory, a v neposlední řadě pandemií, která na mnohé opravdu těžce doléhá, bych s vámi chtěl sdílet několik myšlenek, které mne napadaly v průběhu mezinárodních setkání organizovaných Radou velmistra v posledních měsících: během obvyklého podzimního zasedání Rady, setkání evropských a následně i latinskoamerických místodržících.
Chtěl bych znovu říci, že náš Řád není řádem bohatých, a zvlášť dnes je to více než zřejmé. Rytíři a dámy jsou osobami, které chtějí prostřednictvím své práce přispívat na podporu Svaté země. Tato činnost je pokračováním pozornosti vůči tajemství Kristova Těla, které je dnes přítomno prostřednictvím Církve, již milujeme a o niž chceme pečovat. Když to děláme, následujeme to, co dělaly rodiny v okolí Ježíše a prvních křesťanských komunit. Jen pomysleme na Martu, Marii a spoustu mužů a žen, kteří dávali k dispozici své prostředky a svůj čas.
Nešlo o mocné a bohaté. Nebyl to ani judský král, ani římský guvernér. Šlo o osoby, které přitahoval Ježíš. A tak je tomu i dnes, i pro nás.
Proto bychom neměli ztrácet odvahu, spíš naopak. Je pěkné vnímat, že v tomto okamžiku existují lidé, kteří mohou dát víc, ale i ti, kdo nemohou, a přesto nejsou méně členy Řádu. Velkorysost se týká všech, ale situace potřebnosti, které občas prožívají naši rytíři a dámy, mohou být rozličné. Vede mne to k tomu, abych řekl, že uskutečněné projekty Řádu jsou vždy výsledkem společné velkorysosti.
Na mysl mi přichází, jak Ježíš před chrámem komentoval všechny, kdo tam přicházeli a přinášeli příspěvky na údržbu a provoz chrámu. Evangelium vypráví, že bohatí dávali mnoho, ale že Ježíšův pohled se zastavil na jedné vdově, která věnovala pouze dvě drobné mince (Mk 12, 38–44). Ježíš nás učí, že tato chudá vdova darovala více než všichni ostatní kvůli své velkorysosti, protože nebrala ze svého přebytku, ale z toho, co potřebovala k přežití.
Dnes k nám tento úryvek nemůže nepromlouvat. Náš Řád není pro osoby, které se chtějí ukázat a projevit svou štědrost navenek. Příspěvek rytíře a dámy odpovídá požadavku na vnímavost vůči životu Církve, národů, dětí, nemocných a těch, kdo jsou v obtížích. Zároveň je pro každého z nás dokladem o účinné velkorysosti našeho srdce i v potřebách každodenního života.
A nezapomínejme ani na to, co Ježíš učil své učedníky: že Bůh stvořil vše s hojností, že veškeré stvoření je výrazem Boží velkorysosti a že Bůh miluje toho, kdo dává s radostným srdcem (2 Kor 9, 7).
Fernando kardinál Filoni
Zdroj: Webové stránky Rady velmistra OESSH („Velmistrův koutek“), prosinec 2021. Překlad: © Česká magistrální delegace OESSH, leden 2022.