Vánoce jsou dny usebrání a modlitby. Abychom zůstali v opravdovém a hlubokém významu dne Kristova narození, je udržení tohoto postoje zcela zásadní. Modlitba je darem víry.
Když se narodí dítě, není zde jen úzkost očekávání či pouhá radost z nového života, který se rozvinul. Je přítomna i vděčnost. I když je pravda, že rodiče mají svůj podíl na vytvoření nové žijící bytosti, je stejně tak pravdivé, že v tajemství života je činná i božská jiskra: „světlo ze světla“, vyznáváme v Krédu. Vděčnost je darem srdce.
Modlit se znamená projevit vděčnost Bohu za Ježíše Krista, vtělené Slovo Boží.
Potřebujeme se modlit, když myslíme na naše rodiny, na krize, jimiž procházíme v našem zaměstnání, na naše vztahy, které jsou tak hluboce rozvrácené pandemií. A pak i na tolik krizí ve světě: násilí v tolika oblastech Afriky, Asie, Středního východu i v samotné zemi Ježíšově. Všechny vyzývám, aby si v prostředí radosti, kterou v nás Vánoce vyvolávají, zachovali postoj vnitřní modlitby.
Vánoce nás totiž ještě jednou ženou k tomu, abychom udržovali při životě naše setkání se v Ježíši Spasiteli a Vykupiteli, který je těžištěm všech lidských osudů (Pavel VI.).
Na tajemství Kristova vtělení je založeno naše přátelství členů řádu Božího hrobu jeruzalémského, jež nám umožňuje každodenní uskutečňování „bytí ve společenství“, tak obtížného a složitého ve světě utvářeného tolika politickými, společenskými a ideologickými bariérami a uzávěrami, dnes i fyzickým a společenským odstupem, tíživým a komplikovaným.
Přátelství je božský dar. Ježíš říká učedníkům: „Vy jste moji přátelé“ (Jan 15, 14) a učedníci se naučili dívat se na sebe a jednat tak, že upírali stále svůj pohled na Mistra, jenž se stal jejich prvním přítelem. Vánoce jsou zjevením Božího přátelství k nám a s námi. Tento dar má svůj výchozí bod v Kristu a pro členy řádu se zvláštním způsobem projevuje v charitě pro Svatou zemi.
V důsledku omezení nemůžeme jako poutníci přicházet do Betléma, ale i nadále pro nás zůstává symbolickým a duchovním místem, k němuž vzhlížíme. Ano, Boží život mezi námi začal zde a sem alespoň v myšlenkách přicházíme i my, povzbuzeni zjevením andělů i chováním pastýřů.
Pojďme tedy do Betléma s těmito dary, abychom se setkali s Boží pokorou a přátelstvím a poznali je (Benedikt XVI.).
Požehnané Vánoce, pokoj!
Fernando kardinál Filoni
Zdroj: Webové stránky Rady velmistra řádu Božího hrobu. Překlad: © Česká magistrální delegace řádu Božího hrobu, prosinec 2020