Panna Maria, Královna Svaté země (svátek, 25. října)
Návštěva kardinála Filoniho v Dejr-Rafatu (11. 5. 2022)

V obci Dejr Rafat (arabsky Klášter Milosti), asi 30 km od Jeruzaléma, poblíž města Bet Šemeš, se nachází hlavní mariánské poutní místo Latinského patriarchátu jeruzalémského, zasvěcené Panně Marii, Královně Svaté země. Již takřka sto let je toto místo spojeno s úctou k Panně Marii. V údolí potoka Sorek v Judských horách se již v první polovině 19. století usadila malá křesťanská komunita. První novodobý patriarcha Giuseppe Valerga tam zakoupil poměrně rozlehlé pozemky. Jeden z jeho nástupců, patriarcha Luigi Barlassina, v den své inaugurace a slavnostního vstupu do baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě, dne 15. července 1920, zasvětil svou diecézi „Panně Marii, Královně Palestiny“.

V roce 1925 započal tento patriarcha se stavbou kostela, kláštera a budov pro pomoc mládeži (škol a sirotčinců pro arabské a beduínské děti) na pahorku v Dejr Rafatu, která byla svěřena sestrám sv. Dorotey. Svatyni projektoval benediktinský mnich z opatství na hoře Sión v Jeruzalémě, Dom Moritz Gisler, a patriarcha jej mohl vysvětit 21. března 1928. Ještě téhož roku byl dne 15. srpna slaven poprvé svátek Panny Marie Palestinské. Oltářní obraz v kostele, olej o rozměrech 4 × 3,5 m, zobrazoval Pannu Marii, jak z nebeské slávy vztahuje svou ochrannou a žehnající ruku na Svatou zemi a dva andělé jí přinášejí k nohám královskou korunu a žezlo. Tento obraz byl často reprodukován na malých poutních obrázcích, ale v roce 1941 byl v kostele nahrazen sochařskou kompozicí podobného obsahu. Předtím ještě inspiroval vytvoření 6 metrů vysoké bronzové sochy Panny Marie na fasádě svatyně, kterou věnoval Řád Božího hrobu a kterou posvětil patriarcha Barlassina dne 10. března 1929. Panna Maria vztahuje svou ruku proto, aby požehnala celé Palestině.

Patriarcha Barlassina také napsal všem biskupům světa, aby mu zaslali překlady modlitby Ave Maria do všech známých jazyků. Sešlo se 404 překladů, z nichž patriarcha vybral 280, které vyobrazil na klenbě svatyně jeruzalémský křesťanský umělec Mubarak Sa’ad: nápisy Ave Maria nesou na páskách andělé. Při výzdobě mu tehdy pomáhal i mladý student teologie Giacomo Beltritti, který se v roce 1970 stal jeruzalémským patriarchou. Byl jím až do roku 1987, kdy rezignoval a zvolil si za místo svého odpočinku právě Dejr Rafat. Dejr Rafat byl osídlen především arabským obyvatelstvem, v roce 1931 měl 218 obyvatel a 69 domů. Byl dobyt během izraelské války za nezávislost v roce 1948, obyvatelstvo vesnici opustilo a ta byla srovnána se zemí: jedinými obyvateli této oblasti zůstali členové řeholní komunity, která tak získala status samostatné obce. Dnes je v Deir Rafatu ubytovací zařízení pro poutníky a exerciční dům s 60 lůžky, o něž se od roku 2009 starají sestry mnišské komunity Betléma, Nanebevzetí Panny Marie a sv. Bruna. Klášter také vlastní ovocné sady a vinice a je znám výrobou vína.

Patriarcha Barlassina též v roce 1926 složil první modlitbu k Panně Marii Palestinské. Svátek Panny Marie, Královny Palestiny, byl poprvé slaven 15. srpna 1928, původně v den 22. srpna. Titul „Panna Maria, Královna Palestiny“ potvrdila Posvátná kongregace ritů na Barlassinovu žádost v milostivém roce vykoupení 1933. V této době neměl výraz Palestina ještě žádnou politickou spojitost, označoval prostě teritorium Svaté země. Situace se změnila po vzniku státu Izrael v roce 1948 a následně i nezávislého palestinského státního útvaru: výraz „Palestina“ přestal označovat celou Svatou zemi a přestal být politicky neutrální. Proto je dnes vhodné překládat titul Panny Marie výrazem „Královna Svaté země“.

Řád Božího hrobu měl vždy k Panně Marii vzývané jako Královna Svaté země hluboký vztah. Již v roce 1967 byl dekretem Apoštolské penitenciárie zařazen svátek Panny Marie, Královny Svaté země, mezi dny, při nichž mohou členové Řádu Božího hrobu získat plnomocné odpustky. Po liturgické reformě druhého vatikánského koncilu došlo pro Latinský patriarchát jeruzalémský k přesunu svátku na 25. říjen, kdy jej slaví také Řád Božího hrobu. V jubilejním roce 1983 pak papež sv. Jan Pavel II. vyzval v Paláci della Rovere, sídle řádu, rytíře a dámy Božího hrobu z italských místodržitelství, aby odhodlaně svědčili o Kristu pod ochranou Panny Marie. O deset let později, dne 29. listopadu 1993, řádový velmistr kardinál Giuseppe Caprio adresoval papeži žádost o prohlášení Královny Svaté země patronkou Řádu. Odpovědí byl papežský dekret Jana Pavla II. z 21. ledna 1994 začínající slovy „Est quidem notum“, jímž papež potvrdil volbu Panny Marie, Královny Svaté země, za patronku Řádu.

Liturgická modlitba (kolekta)

Všemohoucí věčný Bože, svou obdivuhodnou prozřetelností jsi dal řád všemu stvoření. Pokorně tě prosíme, aby Svatá země, v níž tvůj Syn naplnil tajemství našeho vykoupení, byla na přímluvu blahoslavené Panny Marie, Královny Svaté země, uchráněna ode všeho protivenství a aby lidé, kteří tam žijí, svědčili plně o tvé veliké lásce. Prosíme o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Další úvahy a reflexe o Panně Marii

Back To Top