Skip to content

Carlo kardinál Furno (1921–2015)
velmistr Řádu Božího hrobu v letech 1995–2007

Carlo kardinál Furno (2. prosince 1921, Bairo Canavese – 9. prosince 2015, Řím) pocházel z okolí Torina, kde také vyrostl. Kněžskou formaci přijal ve své rodné diecézi Ivrea, na kněze byl vysvěcen 25. června 1944. Po pastorační zkušenosti byl vyslán na studia, která zakončil doktorátem z obojího práva v Římě roku 1953. Během studií prošel i přípravou pro papežské diplomaty na Papežské církevní akademii a začal působit v diplomatickém sboru Svatého stolce: na nunciaturách v Kolumbii, Ekvádoru a v Jeruzalémě. V letech 1962–1973 působil na vatikánském Státním sekretariátu, roku 1973 byl jmenován arcibiskupem a apoštolským nunciem v Peru. Biskupské svěcení přijal 16. září 1973. V roce 1978 jej papež Jan Pavel II. jmenoval apoštolským nunciem v Libanonu, roku 1982 se stal nunciem v Brazílii, roku 1982 nunciem v Itálii a byl jím až do roku 1994. Sv. Jan Pavel II. jej kreoval kardinálem v konzistoři dne 26. listopadu 1994 a 16. prosince 1995 jej jmenoval velmistrem Ř8du Božího hrobu. Tuto funkci vykonával až do 27. června 2007, kdy rezignoval z důvodu věku. Zemřel 9. prosince 2015 ve věku 94 let.

Kardinál Furno dosáhl u papeže udělení vatikánské právní personality Řádu (1. února 1996). Ve dnech 10.–12. dubna 1996 se na Papežské lateránské univerzitě konala velká mezinárodní konference o dějinách Řádu, která znamenala zásadní obrat v řádové historiografii a rozchod s mýty o počátcích Řádu. Kardinál Furno Řád také připravil na oslavu velkého jubilea v roce 2000. Řádová Konzulta roku 1998 schválila dokument „Direktivy pro obnovu Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského na počátku třetího tisíciletí“, který je poznamenán snahou o pochopení role Řádu v měnícím se světě a v mnohém ovlivnil ještě nový řádový Statut z roku 2020. V březnu roku 2000 se konala velká řádová pouť, roku 2006 kardinál–velmistr vydal oficiální  „Pravidla chování členů Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského“.

Zdroj: Web Vatikánu

Back To Top