logo Řádu Božího hrobu

Řád v českých zemích

malé bílé logo Řádu Božího hrobu

Historie

Do českých zemí přichází kanovníci Božího hrobu (někdy nazývaní Křižovníci s červeným křížem či lidově „Božehrobci“) již koncem 12 století, přičemž v roce 1190 je založen konvent na Zderaze při kostele sv. Petra a Pavla. V čele konventu stál probošt, kterému od 14. století podléhaly i konventy ve Slezsku. Mezi zderazské probošty konce 14. století patřil Jan zvaný Mráz, který byl později, v letech 1397 až 1403, olomouckým biskupem. Při husitských bouřích uprchli řeholníci do Nisy a kostel i s konventem byly téměř zničeny. Řeholníci se vrátili na Zderaz v roce 1440, nicméně se jim příliš nedařilo a v roce 1531 konvent fakticky zaniká. Obnoven je v roce 1573 pod patronátem Niského konventu a v roce 1642 potvrdil Svatý stolec zderazskému proboštovi právo užívání pontifikálií. Počátkem 18. století byly znovu postaveny kostel i konvent (probošství), nicméně po krátkém rozkvětu řádu je tento v roce 1785 zrušen císařem Josefem II. Chrám sv. Petra a Pavla byl odsvěcen a v roce 1905 zbourán, budova probošství i s kaplí Božího hrobu se naštěstí zachovaly a jsou součástí areálu ČVUT.

Mezi rytíře Božího hrobu pasované v Jeruzalémě patřili urození poutníci z 16. století Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic spolu s Heřmanem Černínem, kteří obřadu pasování v Chrámu Božího hrobu věnovali ve svých cestopisech patřičnou pozornost. Při své pouti do Svaté země byl při obřadu pasování též přítomen a podrobně jej popsal erbovní měšťan Ondřej Prefát z Vlkanova.

Po reorganizaci řádu v polovině 19. století používali papežové (vedle papežských záslužných řádů) Řád Božího hrobu rovněž jako řád záslužný. Prvním u nás známým z těchto rytířů byl milotický farář a poslanec říšského sněmu ve Vídni pater František Weber, který byl jmenován rytířem v roce 1875. Druhým byl sklářský průmyslník JUDr. Jan Jiří Rückl, který obdržel i titul náměstka jeruzalémského patriarchy a po určitou dobu vykonával ve Vatikánu funkci faktického papežova komořího. Díky svému politickému vlivu úspěšně zasáhl do volby prezidenta republiky v roce 1935 intervencí u Andreje Hlinky, předsedy slovenské ludové strany, ve prospěch Edvarda Beneše. Jeho pokus o vytvoření českého místodržitelství řádu zhatilo předválečné napětí a jeho předčasná smrt v roce 1938. Dalšími známými rytíři řádu byli Ing. Dr. Josef Šimek, hospodářský ředitel pražského arcibiskupství v letech I. republiky, a Dr. Emil Kučera.

Současnost

Popud novodobému zřízení české organizace Řádu Božího hrobu dal PhDr. Jiří Pořízka, komtur papežského Řádu sv. Řehoře Velikého a politický vězeň komunistického režimu, který v roce 1968 odešel z okupované vlasti do Švédska. V roce 2013 se jeho přítel MUDr. Stefan Ahrenstedt stal řádovým místodržitelem ve Švédsku a při své návštěvě u olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera téhož roku inicioval s Dr. Pořízkou uvedení řádu do českých zemí. V roce 2014 byl arcibiskup Graubner jmenován velkopřevorem a následujícího roku byl magistrálním delegátem jmenován Jiří Pořízka.

V dubnu 2016 v olomoucké katedrále sv. Václava vykonal velmistr řádu Edwin Frederick kardinál O'Brien první investituru rytířů Řádu Božího hrobu v naší vlasti.